Láska je pět písmen, co Ti ničí život...

Láska je jako válka, je lehké ji začít, těžké skončit...

Láska je jako popel. I když dohoří, může ještě chvíli hřát ve vzpomínkách.

Slovo „promiň“ si lidé vymysleli, aby si mohli ubližovat.

Člověk si nemá ubližovat sám – ostatní to udělají za něj a rádi.

Sny jsou krásné, ale bolest je skutečnost.

Kdybych mohla Bohu položit otázku, zeptala bych se: „Proč já? Proč zrovna já?“

Čas hojí i velké rány, ale jizvy zůstanou.

Není šedivých dnů. To jsou jen unavené oči, které nechtějí vidět jejich skutečnost.

Nepřemýšlej nad budoucností, ale nad přítomností, protože nakonec budeš litovat minulosti.

Jsou rány, které přestanou bolet, bolest ustane a my si myslíme, že jsme silnější. A pak přijde okamžik ,kdy se nám to vrátí, nečekaně a nežádaně. Hodí to s námi o zem a my jsme slabší, slabší než kdykoliv předtím.

Jsou dny, kdy by bylo lepší se neprobudit. Okamžiky, které by bylo lepší neprožít. A životy do kterých by bylo lepší se nenarodit.

Musím pořád dýchat, protože zítra vyjde slunce a kdo ví, co přinese příliv.

Hrne-li se všechno a všichni proti Tobě, jdeš nejspíš špatným směrem.